Bipolární afektivní poruchou (dále již jen BAP), též maniodepresí, rozumíme onemocnění, při kterém se střídají nálady. Na jednom pólu stojí nálada přehnaně pozitivní a nadnesená, na tom druhém velmi špatná a depresivní. Ta první je mnohem „lepší“, než ji známe my v situacích, kdy nás něco potěší nebo máme z něčeho radost. A to samé platí pro depresivní náladu, která má větší hloubku, než „pouhá“ nešťastná nálada pramenící z toho, že jsme při cestě na autobus stoupli do psího lejna.
V tomto článku si ve stručnosti řekneme, co toto onemocnění způsobuje a jak se projevuje. O tom, jaké máme možnosti léčby a co pro úzdravu můžete udělat sami, si povíme příště.
BAP je poměrně časté onemocnění. Většina zdrojů uvádí její prevalenci kolem 2%. Rozložení výskytu je podobné u žen i u mužů, jen u žen vídáme častější komorbiditu (společné onemocnění) s poruchami příjmu potravy, s abusem alkoholu. Někdy se setkáme s člověkem, který má současně BAP a poruchu osobnosti, což je pro nás psychiatry asi nejzáludnější z hlediska diagnostiky.
Toto onemocnění vypuká relativně brzy, kolem 20. – 35.roku života. Základem úspěšné léčby je samozřejmě její včasné zahájení, což se bohužel neděje tak často, jak bychom si přáli.
Jak onemocnění vzniká?
Významnou roli ve vzniku BAP hrají geny. Udávaná dědivost tohoto nemocnění je kolem 80%, některé zdroje hovoří o 60%. Riziko vzniku u dítěte nemocného rodiče se pohybuje kolem 10 až 20ti procent. Většina dětí nemocných rodičů tedy bude zdravá.
Významným spouštěčem onemocnění je, jako u většiny psychických onemocnění, stres. Dále nedostatek spánku, nepravidelný životní režim a nadmíra alkoholu, takže opět je řeč o trochu jiné formě stresu. Je stále důležité myslet na to, že přesto, že vám (či blézkému) byla přiklepnuta diagnoza BAP, není všem dnům konec a i s touto diagnózou lze žít spokojený život, samozřejmě za dodržování jistých podmínek.
Jaké jsou příznaky?
Jak jsme si již řekli v úvodu, v tom déledobějším horizontu se u ní střídají nálady depresivní a manické. Depresivních období bývá více. U některých lidí – tak zvaných rychlých cyklérů – se dokáží tyto nálady střídat velmi rychle a to i během jednoho dne.
Manie
Manická nálada trvá alespoň 1 týden (dle kritérií) a může být doprovázena i bludy (poruchami myšlení, vysvětlím dále). Každý jsme jiný a i BAP se u lidí projevuje s menšími odlišnostmi.
Člověk v mánii je nepříměřeně veselý, akční, euforický a má spoustu nápadů.
Američané by řekli „I am too high“.
Představte si takového člověka na večírku – je to hvězda! Hýří energií, pohybem a flirtem, má chuť provozovat všemožné příjemné činnosti a poslední pocit, který zná, je únava. Někteří lidé chodívají i ve velice výstředním oblečení a používají výrazný make-up. Moc to nezní jako nemoc, že? Jenže… Člověk v mánii plánuje kupu věcí, které však postrádají smysl. Také často utrácí za věci, které vlastně vůbec nepotřebuje, například nakoupí desatero psích pelíšků pro jednoho psa nebo obří vířivku do panelového bytu 1+kk. Kvůli těmto útratám je schopný se dostat do dluhů.
Chová se nezodpovědně, je nesebekritický, má zvýšené sebevědomí, které ale nekoreluje se schopnostmi, zkušenostmi a vlastními znalostmi. Například si napůjčuje nemalé peníze, protože dostal nápad založit svůj vlastní byznys, ale v oblasti, ve které nemá žádné znalosti a o které téměř nic neví (nebo jen minimum). Má sníženou potřebu spánku a hodně energie. Takže se může stát, že jednoho dne uklidí a zároveň vymaluje kompletně celý byt. Špatně se soustředí, někdy bývá i podrážděný nebo emočně labilní, takže jednu chvíli se směje a za pár momentů pláče. Rychle mluví, ale často mění témata, takže jeho myšlenky jsou nesrozumitelné. Velmi snadno se rozzlobí. Nemocní mívají i zvýšené libido a nezřídka bývají promiskuitní.
Blud je chorobné přesvědčení, které neodpovídá realitě, ale je nevývratné! Nemocný mu věří asi stejně, jako věří, že má hlavu, dvě ruce a dvě nohy, takže pokud máte podezření, že někdo blud má, tak mu ho hlavně nevyvracejte! Zpochybňováním, zesměšňováním nebo zlehčováním tohoto přesvědčení způsobíte jen to, že vám dotyčný nebude důvěřovat.
V rámci tak zvané bludné produkce vám může tvrdit, že má nadpřirozené schopnosti (extrapotenční blud), nebo že má vznešený původ (originální blud), nebo je vynálezcem něčeho vyjímečného (inventorní blud), spasitelem (religiozní blud) nebo že je například neodolatelný pro druhé lidi (erotomanický blud).
Někdy jsou bludy doprovázeny i sluchovými halucinacemi, tedy hlasy. Nemocný slyší hlasy, které komentují, radí, kritizují. Bludům a halucinacím říkáme pozitivní psychotické fenomény, svou strukturou jsou stejné jako fenomény u akutní formy schizofrenie.
Hypomanie
Hypomanie je stav, během kterého je nálada nadnesená, nedosahuje však takového extrému, jako manie. Nemocným je v tomto stavu dobře. Riziková je z toho důvodu, že může dojít k přesmyku do manie.
Deprese
Deprese v rámci BAP je podobná té „klasické“ depresi, které říkáme unipolární. Na rozdíl od ní ale vzniká deprese u BAP často náhle a někdy bývá doprovázena užíváním alkoholu. Je pro ni typická špatná, dlouhotrvající nálada, apatie, nedostatek energie, pocity viny, bezcennosti, zhoršení koncentrace, poruchy spánku.
Představte si, že v období mánie „jede“ vaše tělo i mysl na 200%. O to těžší a hlubší propad lze potom očekávat během depresivního dopadu.
Vynikající herec Miloš Kopecký, který bipolární afektivní poruchou trpěl, své depresivní propady vyjádřil jako trýzeň, oproti které jeho pankreatitida, kolostomie či resekce žaludku pro zhoubný lymfosarkom byly „prkotiny, které nestály za řeč. “ *
Největším rizikem depresivní fáze je sebevražda. Až 80% nemocných BAP pomýšlí na sebevraždu! Právě dokonané suicidium je největším rizikem tohoto onemocnění.
Smíšená epizoda/fáze
Během této epizody se střídají stavy manie, podrážděnosti a deprese. Nemocný může být aktivní, ale zároveň unavený, nebo se cítit beznadějně a po té sebejistě. Bývá doprovázena poruchami spánku. Zároveň neplatí, že nemocný s diagnozou BAP mívá vždy i smíšenou fázi.
Jak jsem již slíbila na začátku, v dalším článku se dočtete o léčbě a o tom, co pro plnohodnotný život můžete dělat sami. Věřte, že i když je toto onemocnění zatíženo velkými riziky, při jeho včasné diagnostice, léčbě a dodržování doporučených postupů je šance na plnohodnotný život skutečně veliká!
Zdroj fotografií: www.canva.com
Jmenuji se Anna Petříková a oboru psychiatrie se věnuji od roku 2013. Práci s lidmi ve zhoršeném/špatném psychickém stavu či životní krizi považuji za náročnou, přesto (a zejména) za neuvěřitelně naplňující, inspirující a motivující.
Pingback: Bipolární afektivní porucha : Část II. - Anna Petříková