Koncept dnešní deprese tak, jak ji vidí většina psychiatrů, má svůj ne zcela jasný původ (etiologii), ale je určen řadou klinických symptomů (o kterých píši v tomto článku) a má i svou léčbu.
Jako první bych však chtěla říci podstatnou, z mého pohledu tu nepodstatnější část celé léčby, která bohužel stále není součástí klasické západní medicíny a přitom by jí nesmírně pomohla, troufám si říci, napříč všemi klinickými obory. Mluvím o víře v proces.
Často se lidé potýkající s depresí utápí v minulosti, vytěsňují současnost a obávají se budoucnosti. Nerozumí tomu, jak se zasloužili o současný stav, proč se děje zrovna jim a neví, jak zmírnit své utrpení. Přivádí je to k zoufalství a ohromným pocitům bezmoci.
Důvěřujte svému tělu a procesu!
Buďte prosím trpěliví a naučte se věřit tomu toku „flow“ života. A to je PROCES. Deprese nepřišla ze dne na den – ne, opravdu se tak neděje. A úzdrava také nepřichází ze dne na den, ba naopak čekání na ní se zdá často jako věčnost.
DŮVĚŘUJTE! Tomu, že se věci dají do pořádku. Tomu, že věci se dějí přesně tak, jak se dít mají v ten správný čas. Tomu, že vaše tělo přesně ví, co má dělat.
Není dobré se trápit kvůli věcem, které vůlí či vlastím přičiněním nedokážete ovlivnit. Odevzdejte se a důvěřujte, že se věci vrátí do rovnováhy.
Druhým stavebním kamenem je důvěra v člověka, který vám pomáhá.
Ať jde o terapeuta, psychologa či psychiatra, právě důvěra je základ úspěchu léčby. Samozřejmě odborník, který s vámi řeší váš problém, by vás měl co nejvíce podporovat. Budu se znovu opakovat, ale pokud svému lékaři či terapeutovi nedůvěřujete – řekněte mu o tom! Je to důležitá zpětná vazba i pro nás.
A v neposlední řadě je tu důvěra v lidi, kteří jsou kolem vás. Rodina, přátelé, blízcí.. Nebojte se o ně opřít.
Nesnažte se být na všechno sami!
V rámci psychiatrické reformy se mimo jiné do popředí dostávají i tak zvaní PEER konzultanti, což jsou lidé, kteří si sami prošli psychickým onemocněním a rozhodli se předávat své zkušenosti. K takové spolupráci jsou školeni. Jejich přítomnost je důležitá v tom, že přináší víru a naději v návrat do běžného života.
Základní pravidla léčby
V léčbě deprese (obecně většiny psychických onemocnění) jsou jakási základní doporučení, která byste měli dodržovat bez ohledu na to, jak závažný stupeň deprese řešíte. A těmi jsou:
- Dostatek spánku
- Pravidelný spánkový režim – dodržujte dobu ulehnutí do postele, budíček v přibližně stejnou dobu a snažte se spát v noci, ne ve dne! Což se vám možná zdá jako samozřejmost, ale spousta lidí v ordinaci na cílený dotaz přizná, že ulehají v časných ranních hodinách a vstávají před oběděm. Režim den-noc je velice důležitý pro správné fungování cirkadiánních rytmů*
- Abstinence od alkoholu – (a samozřejmě jiných návykových látek); alkohol je látka s depresogenní vlastností (způsobuje zhoršení nálady) a jednak velice často interaguje s antidepresivy, zejména těmi se sedativním a hypnotickým účinkem, takže alkohol DOOPRAVDY NE!
- Pravidelná strava a dostatečný příjem tekutin – byť je deprese doprovázena nechutenstvím, je důležité příjem živin nastartovat.
- Pohyb – a to i přesto, že se vám do něj nechce, zkuste vyrazit a kratší procházku, kolo nebo třeba zahrádku s rýčem.
Od pradávna se nemoci léčí třemi metodami. A těmi jsou to fytoterapie (bylinné léčitelství), léčba slovem (psychoterapie) a chirurgie. Pojďme se tedy podívat na ty první dvě (věřte tomu, že psychiatr je poslední, kdo by se chtěl vrtat v té třetí).
FYTOTERAPIE
Často se bráníme lékům (a snad dvakrát tolik jiným psychiatrickým léčebným metodám), takže pokud jsme již ve fázi, kdy jsme ochotni zkusit „něco na nervy“, saháme často nejdříve po volně prodejných bylinných preparátech.
Jediným uznávaným fytofarmakem je třezalka tečkovaná (hypericum perforatum), jiné druhy třezalky nekupujte! Obsahuje více než 15 aktivních substancí, z nichž se nejvíce v souvislosti s depresí zkoumá hyperforin. Přesto její mechanismus účinku stále není zcela jasný. Pokud byste ji chtěli kombinovat s již předepsanými antidepresivy (nebo například léky ovlivňující srážlivost krve, hormonální antikoncepcí, warfarinem**, triptany*** , léky na HIV a dalšími), vždy o tom informuje svého lékaře a to právě z důvodu lékových interakcí!
Doporučení denní dávka je 1200-1800 mg. Můžete si ji pořídit buď ve formě čaje či tinktury. Čajík je doporučeno pít ráno a večer.
Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří zácpa, nevolnosti, únava, přecitlivělost na světlo (fotosensitivita) či suchost sliznic. Na kýžený efekt zlepšení nálady si počkáte dva až tři týdny (podobně jako u většiny antidepresiv). Neměla by se užívat dlouhodobě. Její účinky byly prokázány zejména u lehčích depresí, u těžkých depresí její účinnost prokázána nebyla.
Pro posílení spánku a celkové zklidnění můžeme sáhnout po čaji z meduňky, kozlíku lékařského nebo například chmele. Rovněž jsou volně dostupné směsi ve formě čajů s přídavkem dalších látek jako levandule či máta, které ale nepůsobí tolik na náladu, jako na úzkost, nervozitu či spánek. O bylinách ve vztahu k úzkostem píši v eBooku ÚZKOST – k zakoupení ZDE.
PSYCHOTERAPIE
Psychoterapie (resp. terapie) je důležitým bodem, byť ji nevyhledá každý, kdo užívá léky. Terapeutem je člověk, který má dokončený akreditovaný psychoterapeutický výcvik. V závislosti na vašem stavu sezení probíhají s různou frekvencí. Pokud se jedná o intenzivní a naléhavou situaci, mohou být i dvakrát týdně, v případě méně akutních problému jednou za týden až 14 dní.
Pro terapii deprese má důležité postavení kognitivně behaviorální terapie, jejíž účinnost byla v této indikaci v mnoha studích ověřena. KBT je poměrně často užívanou metodou a to zejména proto, že je srozumitelná, konkrétní a „nezabředáváte“ v ní do spirituálních rovin (což samozřejmě někomu vyhovuje, jiný by to naopak ocenil).
KBT v léčbě využívá následující postupy:
@ Postupně zvyšuje vaši aktivitu – protože většina depresivních pacientů bývá pasivních, je třeba vás více „zapojit“ do života, způsoby například plánování aktivit na další dny, vést si denní záznamy atd.
@ Kognitivní restrukturalizace – tato metoda je základem KBT metody a učí vás:
- Uvědomit si své automatické negativní myšlenky (dále jen již jako ANM) – to jsou myšlenky, které jste si vytvořili na základě životních událostí a zkušeností a které jsou natolik negativní a intezivní (byť o nich často ani vědomě nevíte), že depresivní ladění způsobují. Příklad takové ANM : „Nezvládnu to, jsem k ničemu…“
- Jednotlivé myšlenky zaregistrovat – kdy přichází, v jakých situacích, jestli více ráno či odpoledne, jak jsou přesvědčivé, jaké s nimi souvisí emoce a tak dále.
- Zároveň ANM zpochybnit – protože jako depresivní člověk máte tendenci pohlížet na své ANM jako na pravdu. Pomocí KBT si této „depresivní pravdě“ začnete sami nabízet alternativy, určité hypotézy, které tu“tmavě zbarvenou“ pravdu nahlodávají a zpochybňují. Například depresivní člověk si myslí : V práci jsem neschopný. Alternativa : Moc mi to teď v práci nejde, ale zvládl jsem dnes udělat tyto úkoly a nedávno se mi podařilo….
- Pomůže vám zpochybňovat i svá dysfunkční (špatně funkční) schémata – ANM se vyskytují v určitých životních tématech – například potřeby mít věci pod kontrolou, hodnocení sama sebe atd. V KBT se tato schémata postupně odhalují, zjišťuje se jejich platnost a postupně se přestavují a přeučují do takové formy, aby vám v životě neškodila.
- KBT učí také odvádět pozornost od ANM – děje se tak pomocí různých technik.
- Učí samozřejmě mnohem více, ale k tomu by nestačil jeden blog.
Tato terapie však předpokládá jednu důležitou věc a to, že budete AKTIVNÍ. Na jednotlivá sezení budete dostávat různé úkoly, které je třeba plnit. Terapeut je člověk, který vás změnou bude provázet, avšak vy jste ten, kdo hraje hlavní roli a koná.
Změny se totiž nedějí během jednotlivých sezení, ale právě mezi nimi!
Je zde však ale jedno velké ALE. Pokud jste ve stavu, kdy máte problémy s běžnými denními činnostmi (jako vstát z postele, vyčistit si zuby, obléknout se) – v podstatě trpíte již závažnější depresí, jejíž projevy jsem popsala v TOMTO článku, terapie pravděpodobně nebude mít potřebný efekt. A to z toho důvodu, že deprese je doprovázena špatnou koncentrací (hypoprosexie), apatií, zhoršením paměti či vůlí (hypobulie), které vám zamezují z terapie čerpat. V tomto případě přichází na řadu psychiatr s nabídkou pomoci ve formě léků – antidepresiv.
O tom, že to není lidské selhání sáhnout po pilulkách se bavit nemusíme. A už vůbec ne o tom, že psychiatři jsou také lidé, kteří nekoušou, ale chtějí vám pomoct! O tom ale zase až příště..
* cirkadiánní rytmus je typem biologických rytmů, tedy těch, které se opakují s určitou periodou. Příkladem takového rytmu je například menstruační (+-28 dní). Během cirkadiánního rytmu kolísá bdělost a aktivita – den a noc
** warfarin – lék ovlivňující srážlivost krve
*** triptany – léky užívané k léčbě migrény (Sumatriptan, Eletriptan, ..)
Jmenuji se Anna Petříková a oboru psychiatrie se věnuji od roku 2013. Práci s lidmi ve zhoršeném/špatném psychickém stavu či životní krizi považuji za náročnou, přesto (a zejména) za neuvěřitelně naplňující, inspirující a motivující.